Nikdo v tobě nespouští emoce.
Vznikají až ve chvíli, kdy situaci nějak vyložíš.
Ten krok je nenápadný, ale rozhodující.
Mezi tím, co se stane, a tím, co cítíš, je vždy tvoje interpretace.
Jakmile se objeví nepříjemný stav, většinou následuje obviňování.
„On za to může.“
Tím se celý proces uzavírá a dál posiluje.
Obviňování není vedlejší efekt.
Je to přímá příčina.
Dokud trvá, trvá i ten stav.
Jakmile ho odstraníš, nemá se o co opřít.
Není potřeba to komplikovat.
V jednu chvíli držíš jen jednu myšlenku.
Buď obviňuješ, nebo přebíráš zodpovědnost.
Obojí současně nejde.
Stačí tedy jednoduchá výměna.
Místo obviňování: „Jsem zodpovědný.“
Tím se přeruší celý řetězec.
Ne proto, že by ses nutil cítit jinak, ale proto, že jsi změnil základní postoj.
Situace zůstává stejná.
Ale ty už z ní nevycházíš automaticky.
Není to tlak ani povinnost.
Je to možnost vzít si zpět vliv na to, co se v tobě odehrává.
Otto Nomoz